Salome

   „ Přiznáváme se bez trýznění toliko, že zdaleka, co kratochvílí tanečních se týče, neovládáme více nežli touhy vlastní bezmezné a je téměř nad slunko jasné, že ničehož nic vyššího ni čistšího ovládati nám v budoucím našem konání nikdy nepřísluší.

    V souvislosti s myšlenkou touto se domníváme, že ten, kdož smýšlí směrem opačným, zpravidla bývá nijakým nebo jen nepatrným umělcem. Taktéž připouštíme si zcela, že mistrovství jest nespoutanou dovedností, jež i skrze svou letoru se snoubí s naprostou harmonií těla, myšlenky, ducha a v případě umění tanečního i čarokrásných tónů hudby. Ono však vlastní ještě složky jedné, jež bývá zpravidla shodnou měrou důležita jako nepostradatelné části předchozí. Je jí právě nepolapitelná, nevýslovná a všudypřítomná, i když občas nečistá touha stoupati ku výšinám nepředstavitelně vzdáleným, a to nejen v očích užaslého pozorovatele, nýbrž a především i v nejskrytějším ze všech koutů duše vlastní. Raněná bytost churaví a chřadne zásluhou touhy zdokonalovati se v sobě vyvoleném oboru vědění kosmopolitního světa pozemského, jakož i chápání, jeho blíženci rodnému.

    Kdož by se rozhodl ovládati jakoukoliv činnost mistrovsky, nechť prosím zbaví se veškerého zaujetí pro věci ostatní a příští. Nechť věnuje se na úkor slastí a smyslnosti, jež život v hojnosti skýtá své touze po ovládnutí vyvoleného druhu zájmu, kterouž tímto jako Pánem darované zrno od plev oddělí. Ať trápí se a souží proto, když tělo neubírá se shodným směrem jakož mysl jeho, pláče, když věc se nedaří! Toť vskutku dobrá cesta pro mistra!

    A v čas, kdy zjistí, že Štěstěna vrtkavá i Uměna přemoudrá mu nejspíše nikdy nakloněny neráčejí býti, toliko by onu nezkrotnou vášeň milovanou mu dovolili ovládati, osvojiti si a pevně tímto spoutati obor zvoleného zájmu naprosto a úplně, nechť si jist je, že toto je prvý a častokráte jediný krok ku snu vytouženému!

                           

   „ Ze všech sil snažíme se stále více o interpretaci překrásných šlechtických tanečních kratochvílí z dob jež dávno pominuly a jsou dnešním člověkem běžně označovány jako údobí renesanční. Vytyčeným cílem našim nejvyšším jest pochopiti především dobu 16. století, osvojiti si nejen dovednost taneční, ale celkově si vštípiti životní postoje a smýšlení renesančního aristokrata českého, třebaže v mnohém případě značně ovlivněného uměním a kulturou zahraniční.

    Naše tance jsou z velké části rekonstrukcemi dle Miroslava Smahy, doc. Evy Kroschlové a Dorothée Wortelboer, s jejichž obsahem jsme se seznámili především prostřednictvím Letní školy starého tance v Ratajích nad Sázavou v letech 2001 až 2004 , na celoročních odborných seminářích konaných v benediktinském opatství Panny Marie a Sv. Jeronýma v Emauzích, nazvaných Cyklus starého tance na panovnických dvorech 2001/2002 až 2004/2005 či jiných celodenních nebo víkendových seminářích pořádaných Školou starého tance nebo Souborem starého tance Regii Caroli regis.

    Soubor historického tance Salome vznikl oficiálně 11. listopadu A. D. 2003, dnem vydání živnostenského oprávnění, pravidelně se však scházíme již od srpna roku 2001 při nepostradatelných tanečních zkouškách. Tyto probíhají za více než laskavého přístupu obce Ratboř, včele se vstřícným starostou, panem Zdeňkem Bydžovským, která nám propůjčila pro naše nutná taneční setkání prostory ve zdejší mateřské škole.

    „Těmto patří vděčný, srdečný dík, neboť bez jejich zdánlivě nenápadného přičinění bychom jen velmi ztěží hledali pro naši věc odpovídající prostranství a tak se nejspíše prozatím nacházeli kdesi na poloviční cestě nynějších poznatků i dovedností, vystaveni tváří v tvář temné nejistotě a nebezpečné beznaději.